OSINT pro začátečníky: jak si sami ověříte informace z otevřených zdrojů

Někdo vám pošle screenshot. „Ten politik vlastní firmu na Kypru.” „Ta neziskovka bere miliony od státu.” „Tahle fotka je z včerejší demonstrace.” Zní to věrohodně. Ale je to pravda?

Většina lidí má dvě možnosti: uvěřit, nebo neuvěřit. Existuje ale třetí — ověřit si to sami. A nepotřebujete k tomu hackera, kamaráda na úřadě ani detektivní kancelář. Stačí veřejné zdroje, které jsou online, legální a většinou zdarma.

Tomuhle se říká OSINT — Open Source Intelligence, zpravodajství z otevřených zdrojů. Je to základní řemeslo každého investigativního novináře. A naučit se ho můžete i vy.

Co je OSINT a co OSINT není

OSINT je sběr a analýza informací z veřejně dostupných zdrojů. Obchodní rejstřík. Katastr nemovitostí. Sociální sítě. Výroční zprávy. Novinové archivy. Vše, k čemu má přístup kdokoli, kdo ví, kde hledat.

Klíčové slovo je veřejně dostupné. OSINT končí přesně tam, kde začíná neoprávněný přístup.

OSINT (legální)	NENÍ OSINT (nelegální)
Vyhledání firmy v obchodním rejstříku	Nahlédnutí do policejní databáze
Čtení veřejného profilu na Facebooku	Prolomení hesla k cizímu účtu
Žádost o informace podle zákona 106/1999	Lustrace přes kamaráda u policie
Reverzní hledání veřejné fotky	Sledování polohy cizího telefonu
Výpis z katastru nemovitostí	Nákup uniklé databáze na darknetu

Tahle hranice je zásadní. Legální OSINT z otevřených zdrojů ano. Nelegální lustrace přes známé u policie ne. Proč je druhá cesta katastrofa — pro vás i pro toho, kdo vám „pomáhá” — jsme rozebrali v článku proč nelustrovat lidi přes kamaráda na policii. Informace získaná nelegálně je nepoužitelná u soudu, nezveřejnitelná a může vás dostat před soud místo protistrany.

V DETEKTIVNÍ PARTĚ stojí celá práce na otevřených zdrojích. Ne proto, že bychom neznali zkratky — ale proto, že zkratky ničí důvěryhodnost. A důvěryhodnost je jediný kapitál, který máme.

Sedm nástrojů, které zvládne i laik

Tohle je vaše základní výbava. Žádný z nich nevyžaduje registraci s ověřením totožnosti a většina je zdarma.

1. ARES — firmy a živnostníci

ares.gov.cz je státní databáze ekonomických subjektů. Zadáte jméno člověka nebo název firmy a zjistíte: IČO, sídlo, datum vzniku, předmět podnikání, zda je plátce DPH. Skvělý první krok, když chcete vědět, co někdo podniká.

2. Obchodní rejstřík — kdo firmu vlastní a řídí

or.justice.cz ukáže jednatele, společníky, statutární orgány a — to nejcennější — sbírku listin. Tam najdete účetní závěrky, výroční zprávy, zápisy z valných hromad. Z nich vyčtete, jak firma hospodaří, kdo do ní vkládal peníze a kdo ji ovládá.

3. Insolvenční rejstřík — kdo je v úpadku

isir.justice.cz je veřejný a zdarma. Zjistíte, zda na někoho běží insolvenční řízení, kdo jsou věřitelé a v jaké fázi řízení je. Tvrdí někdo, že je úspěšný podnikatel? Insolvenční rejstřík často řekne jinak.

4. Exekuční rejstříky — kdo má dluhy

Centrální evidence exekucí (ceecr.cz) je za poplatek, ale ukáže, zda a kolik exekucí na osobu běží. Pro ověření finanční důvěryhodnosti je to silný signál.

5. Hlídač státu — veřejné peníze a smlouvy

hlidacstatu.cz je poklad. Agreguje registr smluv, dotace, veřejné zakázky, politické dary, majetková přiznání politiků a propojení mezi nimi. Chcete vědět, kolik dostala konkrétní firma od státu nebo s kým je politik propojený? Tady to najdete přehledně na jednom místě.

6. Katastr nemovitostí — kdo co vlastní

nahlizenidokn.cuzk.cz umožní zjistit vlastníka konkrétní nemovitosti nebo dohledat nemovitosti podle čísla parcely. Detailní výpis je za poplatek, základní náhled zdarma.

7. Reverzní hledání obrázků — odkud fotka opravdu je

Tohle je nejsilnější zbraň proti dezinformacím. Fotka „z dnešní demonstrace” může být ve skutečnosti pět let stará a z jiné země.

Google Images — na images.google.com nahrajete obrázek a Google najde, kde všude se na internetu objevuje (a kdy poprvé).
TinEye — tineye.com se specializuje na nejstarší výskyt obrázku. Ideální pro odhalení, kdy fotka skutečně vznikla.
Yandex Images — bývá nejlepší na rozpoznávání obličejů a lokací.

Pravidlo: použijte všechny tři. Každý má jinou databázi a najde něco jiného.

Jak laik ověří konkrétní tvrzení: postup krok za krokem

Teorie je hezká. Tady je praktický postup, který funguje skoro na cokoli.

Rozložte tvrzení na ověřitelné části. „Politik X vlastní luxusní vilu, kterou nemá v majetkovém přiznání” obsahuje tři tvrzení: vlastní vilu / je luxusní / chybí v přiznání. Každé ověřujte zvlášť.
Najděte primární zdroj. Ne to, co o tom někdo napsal — ale původní dokument. Vlastnictví → katastr. Majetkové přiznání → Hlídač státu. Firma → obchodní rejstřík.
Ověřte z více nezávislých zdrojů. Jeden zdroj je tvrzení. Dva nezávislé zdroje, které se shodují, jsou indicie. Tři jsou už slušný základ.
Hledejte rozpory. Co tvrzení vyvrací? Dobrý ověřovatel aktivně hledá důkazy proti — ne jen ty, které potvrzují, čemu už věří. Tomuhle sklonu se říká konfirmační zkreslení a porazí i chytré lidi.
Zkontrolujte datum a kontext. Stará pravdivá informace v novém kontextu se stává lží. Fotka, citát, statistika — vždy ověřte, kdy a za jakých okolností vznikly.
Zdokumentujte cestu. Screenshoty, odkazy, data stažení. Když na závěr nepamatujete, jak jste se k němu dostali, není to ověření — je to dojem.

Pozor na metadata a digitální stopu

Dvě věci, na které začátečníci zapomínají.

Soubory, které vám někdo pošle, nesou metadata. Fotka může obsahovat GPS souřadnice, čas pořízení i model telefonu. PDF prozradí autora a software. To může ověření výrazně urychlit — nebo naopak prozradit váš zdroj, pokud dokument dál sdílíte. Jak metadata číst i mazat rozebíráme v článku co o vás prozradí metadata.

Některé rejstříky logují, kdo se díval. U běžných veřejných rejstříků (ARES, obchodní, insolvenční) se nemusíte bát — jsou anonymní. U citlivějšího ověřování zvažte, jakou stopu zanecháváte.

Když otevřené zdroje nestačí: právo na informace

Narazíte na strop. Některé informace nejsou v žádném veřejném rejstříku — ale úřad je má. Kolik stála zakázka. Jak dopadla kontrola. Co je v zápisu z jednání zastupitelstva.

Na to existuje zákon — č. 106/1999 Sb. o svobodném přístupu k informacím. Napíšete úřadu žádost, on musí podle § 14 odpovědět do 15 dnů. Když mlčí nebo odmítne, máte podle § 16 právo na odvolání. Je to legální nástroj, který funguje a který běžně používáme. Podrobný návod najdete v článku o právu na informace.

Shrnutí

Co chcete ověřit	Kde to najdete
Firma, jednatel, IČO	ARES, obchodní rejstřík
Hospodaření firmy	Sbírka listin (or.justice.cz)
Úpadek, věřitelé	Insolvenční rejstřík
Dluhy, exekuce	Centrální evidence exekucí
Veřejné peníze, dotace, dary	Hlídač státu
Vlastnictví nemovitosti	Katastr nemovitostí
Pravost a stáří fotky	Google Images, TinEye, Yandex
Informace, které má jen úřad	Žádost podle zákona 106/1999

OSINT není kouzlo ani hackování. Je to trpělivost, znalost zdrojů a poctivost vůči faktům. Hranice je jednoduchá: otevřené zdroje ano, cizí databáze a policejní známí nikdy. Ta hranice odlišuje novinařinu od trestného činu — a důvěryhodnost od ostudy.

Naučte se ověřovat sami. Je to nejlepší obrana proti dezinformacím, jakou máte.

Naše práce stojí čas, peníze a nervy. Pomoz nám pokračovat.

Podpořit DETEKTIVNÍ PARTU →

← Zpět na články