GDPR vs. veřejný zájem: Kdy smíte zveřejnit informace o osobě
„Nemůžete o mně psát, nebo točit videa! Je to protiprávní, je to proti GDPR!”
Tuhle větu slyšíme pravidelně. Od dezinformátorů, podvodníků, tyranů zvířat, od lidí, o jejichž činnosti točíme videa a píšeme. Vždycky přijde ve chvíli, kdy jim dochází argumenty. GDPR jako poslední úniková cesta — jako kdyby nařízení o ochraně osobních údajů bylo štít, za který se schová kdokoli, kdo nechce, aby se o něm vědělo.
Není. A tady je proč.
GDPR a výjimka pro žurnalistiku
Obecné nařízení o ochraně osobních údajů (GDPR) chrání osobní údaje. To je pravda. Ale GDPR samo počítá s tím, že právo na soukromí není absolutní — a že existují situace, kdy veřejný zájem převáží.
Článek 85 GDPR výslovně ukládá členským státům, aby právními předpisy sladily právo na ochranu osobních údajů s právem na svobodu projevu a informací, včetně zpracování pro novinářské účely. Státy mají povinnost stanovit výjimky a odchylky od řady ustanovení GDPR, pokud je to nezbytné pro sladění těchto práv.
Česká republika to provedla v § 17 až § 23 zákona č. 110/2019 Sb. (zákon o zpracování osobních údajů). Zejména § 17 stanoví, že na zpracování osobních údajů pro novinářské účely nebo pro účely akademického, uměleckého či literárního projevu se neuplatní celá řada povinností z GDPR. § 18 pak upravuje informační povinnost — správce může odložit nebo zcela upustit od poučení subjektu údajů a je chráněn zdroj informací.
Co to znamená v praxi: pokud zpracováváme osobní údaje za účelem informování veřejnosti o věcech veřejného zájmu — což je přesně to, co DETEKTIVNÍ PARTA dělá — nepotřebujeme souhlas osoby, o které točíme videa a píšeme.
Veřejný zájem — klíčový koncept
GDPR zná šest právních základů pro zpracování osobních údajů (čl. 6 odst. 1 GDPR). Jedním z nich je oprávněný zájem (čl. 6 odst. 1 písm. f) GDPR) a dalším splnění úkolu prováděného ve veřejném zájmu (čl. 6 odst. 1 písm. e) GDPR).
Pro naši práci je klíčový zejména oprávněný zájem ve spojení s žurnalistickou výjimkou. Test je jednoduchý: převažuje veřejný zájem na zveřejnění informace nad právem dané osoby na soukromí?
U osob, o kterých DETEKTIVNÍ PARTA píše, je odpověď zpravidla jasná:
- Dezinformátoři šíří lži, které ohrožují demokratický diskurz a veřejné zdraví. Veřejnost má právo vědět, kdo za dezinformačními kampaněmi stojí.
- Pedofilové a predátoři ohrožují děti. Informování o jejich činnosti je prevence.
- Tyrani zvířat páchají trestnou činnost. Veřejná kontrola je jedním z nástrojů, jak jim v tom bránit.
- Podvodníci okrádají lidi. Varování veřejnosti je ve veřejném zájmu.
Tito lidé svou činností vstoupili do veřejného prostoru. Nemají nárok na stejnou míru ochrany soukromí jako člověk, který žije v klidu a nikomu neubližuje.
Co říká judikatura
Česká i evropská judikatura opakovaně potvrdily, že právo na ochranu osobních údajů musí ustoupit, pokud převáží veřejný zájem.
Ústavní soud ČR dlouhodobě judikuje, že u osob veřejně činných je míra tolerovatelného zásahu do soukromí výrazně vyšší než u soukromých osob. To platí nejen pro politiky a úředníky, ale i pro osoby, které svou činností dobrovolně vstoupily do veřejného prostoru — veřejní aktivisté, influenceři, provozovatelé dezinformačních webů.
Evropský soud pro lidská práva (ESLP) v řadě rozhodnutí zdůraznil, že svoboda projevu podle čl. 10 Úmluvy zahrnuje právo informovat veřejnost o věcech veřejného zájmu, a to i tehdy, pokud to zasahuje do soukromí dotčené osoby. Klíčová jsou rozhodnutí jako Von Hannover v. Německo (stížnost č. 59320/00), kde ESLP stanovil kritéria pro posuzování konfliktu mezi právem na soukromí a svobodou projevu — a jedním z hlavních kritérií je právě přínos k debatě o otázkách veřejného zájmu.
Nejvyšší soud ČR rovněž judikoval, že průlom do soukromí je ospravedlnitelný tam, kde jde o informování veřejnosti o činnosti, která má dopad na společnost. To se netýká jen politiků typu Rajchl nebo Volný — ale jakékoli osoby, která svou činností ovlivňuje veřejný prostor.
Podstatné je, že judikatura vždy vyžaduje proporcionalitu — míra zásahu do soukromí musí odpovídat závažnosti veřejného zájmu. Zveřejnit jméno dezinformátora, který provozuje web s milionem čtenářů, je proporcionální. Zveřejnit adresu jeho dětí proporcionální není.
Presumpce neviny
Toto bereme vážně.
Pokud osoba, o které točíme nebo píšeme, nebyla pravomocně odsouzena, vždy to uvádíme. Formulace jako „čelí obvinění”, „je stíhán pro podezření z”, „dosud nebyl pravomocně odsouzen” — to není formalita. Je to ústavní princip zakotvený v čl. 40 odst. 2 Listiny základních práv a svobod.
Na webu proto máme disclaimer, který toto výslovně uvádí. U každého případu rozlišujeme mezi:
- Pravomocně odsouzenými — u nich uvádíme rozsudek, spisovou značku, soud.
- Obviněnými a stíhanými — u nich výslovně uvádíme, že presumpce neviny platí.
- Osobami, které nebyly trestně stíhány — u nich popisujeme pouze veřejně dostupné skutečnosti a dokumenty.
Presumpce neviny neznamená, že o osobě nesmíme psát nebo točit videa. Znamená, že nesmíme tvrdit, že je vinna, dokud o tom nerozhodl soud. A to neděláme.
Co NESMÍTE zveřejňovat
Veřejný zájem má hranice. Existují kategorie údajů, které jsou chráněny vždy nebo téměř vždy:
- Zdravotní záznamy — diagnózy, lékařské zprávy, údaje o léčbě. Výjimku tvoří situace, kdy zdravotní stav přímo souvisí s výkonem veřejné funkce.
- Rodná čísla — identifikátor, jehož zneužití umožňuje krádež identity. Nikdy nezveřejňujeme.
- Informace o nezletilých obětech — děti mají zvýšenou ochranu. I u trestných činů páchaných na dětech anonymizujeme oběti.
- Soukromé adresy bez důvodu — kde někdo bydlí, není veřejný zájem, pokud adresa přímo nesouvisí s popisovanou činností (například provozovna podvodné firmy).
- Intimní údaje — sexuální orientace, rodinné vztahy, soukromá korespondence — pokud přímo nesouvisejí s veřejným zájmem.
Na DETEKTIVNÍ PARTĚ uvádíme pouze:
- Veřejně dostupné informace (veřejné rejstříky, sociální sítě, veřejná vystoupení).
- Informace podložené pravomocnými rozsudky a veřejnými dokumenty.
- Informace získané na základě zákona č. 106/1999 Sb. o svobodném přístupu k informacím.
Právo na opravu
GDPR garantuje subjektu údajů právo na opravu (čl. 16 GDPR). A my ho respektujeme.
Pokud někdo tvrdí, že informace zveřejněné na našem webu jsou nepravdivé, má právo nás kontaktovat a požádat o opravu. Postup je jednoduchý:
- Kontaktujte nás s konkrétním uvedením, která informace je podle vás nepravdivá.
- Doložte, proč je nepravdivá — rozhodnutím soudu, dokumentem, prokazatelným důkazem.
- Opravu provedeme, pokud se prokáže, že informace skutečně neodpovídá realitě.
Co neděláme: neodstraňujeme pravdivé informace jen proto, že se někomu nelíbí. Právo na výmaz (čl. 17 GDPR) se neuplatní tam, kde je zpracování nezbytné pro výkon práva na svobodu projevu a informací (čl. 17 odst. 3 písm. a) GDPR).
Proč to děláme
Veřejnost má právo vědět. To není fráze — je to právní princip.
Zákon č. 106/1999 Sb. o svobodném přístupu k informacím zakotvuje právo každého na informace od veřejných institucí. Listina základních práv a svobod v čl. 17 garantuje svobodu projevu a právo na informace. Článek 10 Úmluvy o ochraně lidských práv chrání svobodu projevu včetně práva přijímat a rozšiřovat informace.
Více o tom, jak právo na informace funguje v praxi, najdete v našem článku o právu na informace.
DETEKTIVNÍ PARTA existuje proto, že hlavní proud médií na řadu témat rezignoval. Dezinformační scéna, online predátoři, týrání zvířat, lokální korupce — témata, která jsou příliš malá pro velká média a příliš nebezpečná pro jednotlivce. My se jimi zabýváme. Systematicky, s ověřováním z více zdrojů, s respektem k právním normám.
Jak pracujeme
Na DETEKTIVNÍ PARTĚ dodržujeme jasné zásady:
- Ověřujeme z více zdrojů. Žádná informace nejde ven na základě jednoho zdroje. Křížově kontrolujeme veřejné rejstříky, soudní rozhodnutí, dokumenty získané přes infozákon, veřejná vystoupení.
- Za každým slovem si stojíme. Pokud něco zveřejníme, jsme připraveni to obhájit — před soudem, před Úřadem pro ochranu osobních údajů, před kýmkoli.
- Presumpci neviny respektujeme. Rozlišujeme mezi odsouzenými, obviněnými a osobami, které nebyly stíhány. Formulace volíme pečlivě.
- Chráníme oběti. Nezletilé anonymizujeme vždy. U dospělých obětí zvažujeme, zda identifikace nepřinese víc škody než užitku.
Náš etický kodex najdete na stránce O nás.
Shrnutí
| Otázka | Odpověď |
|---|---|
| Můžeme psát a točit videa o osobách bez jejich souhlasu? | Ano — čl. 85 GDPR, § 18 odst. 2 zákona č. 110/2019 Sb. (žurnalistická výjimka). |
| Je to ve veřejném zájmu? | Ano — dezinformátoři, predátoři, podvodníci ohrožují společnost. |
| Potvrzuje to judikatura? | Ano — ÚS ČR, ESLP i NS ČR potvrzují, že veřejný zájem může převážit nad právem na soukromí. |
| Respektujeme presumpci neviny? | Ano — vždy rozlišujeme mezi odsouzenými a dosud neodsouzenými. |
| Co nesmíme? | Zdravotní záznamy, rodná čísla, údaje o nezletilých obětech, soukromé adresy bez důvodu. |
| Má dotyčný právo na opravu? | Ano — pokud prokáže, že informace je nepravdivá. |
| Má dotyčný právo na výmaz? | Ne — pokud je zpracování nezbytné pro svobodu projevu (čl. 17 odst. 3 písm. a) GDPR). |
Když někdo řekne „je to proti GDPR”, ptejte se: proti kterému ustanovení? GDPR není plošný zákaz psát o lidech nebo o nich natáčet videa. Je to rámec, který vyvažuje právo na soukromí s právem na informace. A tam, kde jde o veřejný zájem, právo na informace převáží.
Za každým slovem si stojíme. A zákon stojí za námi.
Naše práce stojí čas, peníze a nervy. Pomoz nám pokračovat.
