GDPR vs. veřejný zájem: Kdy smíte zveřejnit informace o osobě
„Nemůžete o mně psát, nebo točit videa! Je to protiprávní, je to proti GDPR!”
Tuhle větu slyšíme pravidelně. Od dezinformátorů, podvodníků, tyranů zvířat, od lidí, o jejichž činnosti točíme videa a píšeme. Vždycky přijde ve chvíli, kdy jim dochází argumenty. GDPR jako poslední úniková cesta — jako kdyby nařízení o ochraně osobních údajů bylo štít, za který se schová kdokoli, kdo nechce, aby se o něm vědělo.
Není. A tady je proč.
GDPR a výjimka pro žurnalistiku
Obecné nařízení o ochraně osobních údajů (GDPR) chrání osobní údaje. To je pravda. Ale GDPR samo počítá s tím, že právo na soukromí není absolutní — a že existují situace, kdy veřejný zájem převáží.
Článek 85 GDPR výslovně ukládá členským státům, aby právními předpisy sladily právo na ochranu osobních údajů s právem na svobodu projevu a informací, včetně zpracování pro novinářské účely. Státy mají povinnost stanovit výjimky a odchylky od řady ustanovení GDPR, pokud je to nezbytné pro sladění těchto práv.
Česká republika to provedla v § 17 až § 23 zákona č. 110/2019 Sb. (zákon o zpracování osobních údajů). Zejména § 17 stanoví, že na zpracování osobních údajů pro novinářské účely nebo pro účely akademického, uměleckého či literárního projevu se neuplatní celá řada povinností z GDPR. § 18 pak upravuje informační povinnost — správce může odložit nebo zcela upustit od poučení subjektu údajů a je chráněn zdroj informací.
Co to znamená v praxi: pokud zpracováváme osobní údaje za účelem informování veřejnosti o věcech veřejného zájmu — což je přesně to, co DETEKTIVNÍ PARTA dělá — nepotřebujeme souhlas osoby, o které točíme videa a píšeme.
Veřejný zájem — klíčový koncept
GDPR zná šest právních základů pro zpracování osobních údajů (čl. 6 odst. 1 GDPR). Jedním z nich je oprávněný zájem (čl. 6 odst. 1 písm. f) GDPR) a dalším splnění úkolu prováděného ve veřejném zájmu (čl. 6 odst. 1 písm. e) GDPR).
Pro naši práci je klíčový zejména oprávněný zájem ve spojení s žurnalistickou výjimkou. Test je jednoduchý: převažuje veřejný zájem na zveřejnění informace nad právem dané osoby na soukromí?
U osob, o kterých DETEKTIVNÍ PARTA píše, je odpověď zpravidla jasná:
- Dezinformátoři šíří lži, které ohrožují demokratický diskurz a veřejné zdraví. Veřejnost má právo vědět, kdo za dezinformačními kampaněmi stojí.
- Pedofilové a predátoři ohrožují děti. Informování o jejich činnosti je prevence.
- Tyrani zvířat páchají trestnou činnost. Veřejná kontrola je jedním z nástrojů, jak jim v tom bránit.
- Podvodníci okrádají lidi. Varování veřejnosti je ve veřejném zájmu.
Tito lidé svou činností vstoupili do veřejného prostoru. Nemají nárok na stejnou míru ochrany soukromí jako člověk, který žije v klidu a nikomu neubližuje.
Co říká judikatura
Česká i evropská judikatura opakovaně potvrdily, že právo na ochranu osobních údajů musí ustoupit, pokud převáží veřejný zájem.
Ústavní soud ČR dlouhodobě judikuje, že u osob veřejně činných je míra tolerovatelného zásahu do soukromí výrazně vyšší než u soukromých osob. To platí nejen pro politiky a úředníky, ale i pro osoby, které svou činností dobrovolně vstoupily do veřejného prostoru — veřejní aktivisté, influenceři, provozovatelé dezinformačních webů.
Evropský soud pro lidská práva (ESLP) v řadě rozhodnutí zdůraznil, že svoboda projevu podle čl. 10 Úmluvy zahrnuje právo informovat veřejnost o věcech veřejného zájmu, a to i tehdy, pokud to zasahuje do soukromí dotčené osoby. Klíčová jsou rozhodnutí jako Von Hannover v. Německo (stížnost č. 59320/00), kde ESLP stanovil kritéria pro posuzování konfliktu mezi právem na soukromí a svobodou projevu — a jedním z hlavních kritérií je právě přínos k debatě o otázkách veřejného zájmu.
Soudní dvůr Evropské unie (SDEU) rozšířil tzv. novinářskou výjimku i na osoby, které profesionálními novináři vůbec nejsou. V rozsudku ze dne 14. 2. 2019, věc C-345/17 (Buivids) Soudní dvůr EU vztáhnul možnost zveřejňovat informace na základě tzv. novinářské výjimky (včetně informací obsahujících osobní údaje) i na subjekty, které profesionálními novináři vůbec nejsou, jako např. amatérští novináři, blogeři, youtubeři, či osoby, jež tyto informace nepublikují systematicky, ale jen jednorázově. Bylo dovozeno, že aktivita osob spočívající v činnosti, jejímž účelem je zpřístupnit veřejnosti informace, názory či myšlenky bez ohledu na způsob přenosu, naplňuje znaky žurnalistické činnosti.
Nejvyšší soud ČR rovněž judikoval, že průlom do soukromí je ospravedlnitelný tam, kde jde o informování veřejnosti o činnosti, která má dopad na společnost. To se netýká jen politiků typu Rajchl nebo Volný — ale jakékoli osoby, která svou činností ovlivňuje veřejný prostor.
Podstatné je, že judikatura vždy vyžaduje proporcionalitu — míra zásahu do soukromí musí odpovídat závažnosti veřejného zájmu. Zveřejnit jméno dezinformátora, který provozuje web s milionem čtenářů, je proporcionální. Zveřejnit adresu jeho dětí proporcionální není.
Presumpce neviny
Toto bereme vážně.
Pokud osoba, o které točíme nebo píšeme, nebyla pravomocně odsouzena, vždy to uvádíme. Formulace jako „čelí obvinění”, „je stíhán pro podezření z”, „dosud nebyl pravomocně odsouzen” — to není formalita. Je to ústavní princip zakotvený v čl. 40 odst. 2 Listiny základních práv a svobod.
Na webu proto máme disclaimer, který toto výslovně uvádí. U každého případu rozlišujeme mezi:
- Pravomocně odsouzenými — u nich uvádíme rozsudek, spisovou značku, soud.
- Obviněnými a stíhanými — u nich výslovně uvádíme, že presumpce neviny platí.
- Osobami, které nebyly trestně stíhány — u nich popisujeme pouze veřejně dostupné skutečnosti a dokumenty.
Presumpce neviny neznamená, že o osobě nesmíme psát nebo točit videa. Znamená, že nesmíme tvrdit, že je vinna, dokud o tom nerozhodl soud. A to neděláme.
Co NESMÍTE zveřejňovat
Veřejný zájem má hranice. Existují kategorie údajů, které jsou chráněny vždy nebo téměř vždy:
- Zdravotní záznamy — diagnózy, lékařské zprávy, údaje o léčbě. Výjimku tvoří situace, kdy zdravotní stav přímo souvisí s výkonem veřejné funkce.
- Rodná čísla — identifikátor, jehož zneužití umožňuje krádež identity. Nikdy nezveřejňujeme.
- Informace o nezletilých obětech — děti mají zvýšenou ochranu. I u trestných činů páchaných na dětech anonymizujeme oběti.
- Soukromé adresy bez důvodu — kde někdo bydlí, není veřejný zájem, pokud adresa přímo nesouvisí s popisovanou činností (například provozovna podvodné firmy).
- Intimní údaje — sexuální orientace, rodinné vztahy, soukromá korespondence — pokud přímo nesouvisejí s veřejným zájmem.
Na DETEKTIVNÍ PARTĚ uvádíme pouze:
- Veřejně dostupné informace (veřejné rejstříky, sociální sítě, veřejná vystoupení).
- Informace podložené pravomocnými rozsudky a veřejnými dokumenty.
- Informace získané na základě zákona č. 106/1999 Sb. o svobodném přístupu k informacím.
Právo na opravu
GDPR garantuje subjektu údajů právo na opravu (čl. 16 GDPR). A my ho respektujeme.
Pokud někdo tvrdí, že informace zveřejněné na našem webu jsou nepravdivé, má právo nás kontaktovat a požádat o opravu. Postup je jednoduchý:
- Kontaktujte nás s konkrétním uvedením, která informace je podle vás nepravdivá.
- Doložte, proč je nepravdivá — rozhodnutím soudu, dokumentem, prokazatelným důkazem.
- Opravu provedeme, pokud se prokáže, že informace skutečně neodpovídá realitě.
Co neděláme: neodstraňujeme pravdivé informace jen proto, že se někomu nelíbí. Právo na výmaz (čl. 17 GDPR) se neuplatní tam, kde je zpracování nezbytné pro výkon práva na svobodu projevu a informací (čl. 17 odst. 3 písm. a) GDPR).
Proč to děláme
Veřejnost má právo vědět. To není fráze — je to právní princip.
Zákon č. 106/1999 Sb. o svobodném přístupu k informacím zakotvuje právo každého na informace od veřejných institucí. Listina základních práv a svobod v čl. 17 garantuje svobodu projevu a právo na informace. Článek 10 Úmluvy o ochraně lidských práv chrání svobodu projevu včetně práva přijímat a rozšiřovat informace.
Více o tom, jak právo na informace funguje v praxi, najdete v našem článku o právu na informace.
DETEKTIVNÍ PARTA existuje proto, že hlavní proud médií na řadu témat rezignoval. Dezinformační scéna, online predátoři, týrání zvířat, lokální korupce — témata, která jsou příliš malá pro velká média a příliš nebezpečná pro jednotlivce. My se jimi zabýváme. Systematicky, s ověřováním z více zdrojů, s respektem k právním normám.
Jak pracujeme
Na DETEKTIVNÍ PARTĚ dodržujeme jasné zásady:
- Ověřujeme z více zdrojů. Žádná informace nejde ven na základě jednoho zdroje. Křížově kontrolujeme veřejné rejstříky, soudní rozhodnutí, dokumenty získané přes infozákon, veřejná vystoupení.
- Za každým slovem si stojíme. Pokud něco zveřejníme, jsme připraveni to obhájit — před soudem, před Úřadem pro ochranu osobních údajů, před kýmkoli.
- Presumpci neviny respektujeme. Rozlišujeme mezi odsouzenými, obviněnými a osobami, které nebyly stíhány. Formulace volíme pečlivě.
- Chráníme oběti. Nezletilé anonymizujeme vždy. U dospělých obětí zvažujeme, zda identifikace nepřinese víc škody než užitku.
Náš etický kodex najdete na stránce O nás.
Shrnutí
| Otázka | Odpověď |
|---|---|
| Můžeme psát a točit videa o osobách bez jejich souhlasu? | Ano — čl. 85 GDPR, § 18 odst. 2 zákona č. 110/2019 Sb. (žurnalistická výjimka). |
| Je to ve veřejném zájmu? | Ano — dezinformátoři, predátoři, podvodníci ohrožují společnost. |
| Potvrzuje to judikatura? | Ano — ÚS ČR, ESLP, SDEU (věc C-345/17 Buivids) i NS ČR potvrzují, že veřejný zájem může převážit nad právem na soukromí a že novinářská výjimka platí i pro youtubery a blogery. |
| Respektujeme presumpci neviny? | Ano — vždy rozlišujeme mezi odsouzenými a dosud neodsouzenými. |
| Co nesmíme? | Zdravotní záznamy, rodná čísla, údaje o nezletilých obětech, soukromé adresy bez důvodu. |
| Má dotyčný právo na opravu? | Ano — pokud prokáže, že informace je nepravdivá. |
| Má dotyčný právo na výmaz? | Ne — pokud je zpracování nezbytné pro svobodu projevu (čl. 17 odst. 3 písm. a) GDPR). |
Když někdo řekne „je to proti GDPR”, ptejte se: proti kterému ustanovení? GDPR není plošný zákaz psát o lidech nebo o nich natáčet videa. Je to rámec, který vyvažuje právo na soukromí s právem na informace. A tam, kde jde o veřejný zájem, právo na informace převáží.
Za každým slovem si stojíme. A zákon stojí za námi.
Naše práce stojí čas, peníze a nervy. Pomoz nám pokračovat.
