MONIKA VORLÍČKOVÁ

Kdo je Monika Vorlíčková

Bc. Monika Vorlíčková (*23. 8. 1980) z Prahy 9 – Horních Počernic je jediná jednatelka a společnice firmy Úsměv pro Seniory s.r.o., registrovaného poskytovatele sociálních služeb se sídlem v Hloubětíně. Společnost založila v říjnu 2020, přestože v té době byla v insolvenci formou oddlužení (insolvence skončila usnesením Městského soudu v Praze dne 21. 11. 2023). Dříve pečovatelské služby poskytovala jako podnikající fyzická osoba. Podle rejstříku poskytovatelů sociálních služeb je cílovou skupinou klientů „osoby se zdravotním postižením a senioři".

Oběť: pan Stanislav

Pan Stanislav (†21. 5. 2024) žil sám ve svém domě v Hloubětíně, Praha 9. Trpěl rakovinou hrtanu a v posledních měsících života byl opakovaně hospitalizován — na otorinolaryngologickém oddělení FN Bulovka (19. 3. – 5. 4. 2024), na Ústavu radiační onkologie (16. 4. – 21. 4. 2024) a znovu od 7. 5. 2024 až do smrti. V březnu 2024 mu byla provedena tracheostomie — nemohl mluvit a komunikoval pouze přes SMS a WhatsApp.

V době před úmrtím měl na bankovních účtech relativně vysoké prostředky, které pocházely z úvěru ve výši 3 850 020 Kč sjednaného 25. 10. 2018 se společností Finemo. Úvěr byl zajištěn jeho nemovitostí v Hloubětíně — rodinný dům s garáží. Finanční prostředky z úvěru prakticky nevyužil — ležely na účtu a byly mu vypláceny po měsíčních splátkách ve výši 64 167 Kč.

Posledních 8 let jeho života o něj Vorlíčková pečovala. Nejprve jako podnikající fyzická osoba, od roku 2020 prostřednictvím Úsměv pro Seniory. Pan Stanislav žil sám, neměl nikoho blízkého. Se svou dcerou se téměř nestýkal — vídali se jen párkrát ročně. Vorlíčková mu podle soudu „plně nahrazovala dceru a vydatně vyplňovala těžké chvíle samoty".

Šest dní, 3,6 milionu

V období od 28. března do 5. dubna 2024 bylo z účtu pana Stanislava v hotovosti vybráno celkem 300 000 Kč — šest výběrů po 50 000 Kč za šest po sobě jdoucích dní. Pan Stanislav byl v té době hospitalizován a nemohl výběry provést sám. Vorlíčková přiznala, že hotovost vybrala ona. Vrátila pouze 50 000 Kč.

15. května 2024, osm dní po hospitalizaci na onkologii a tři dny poté, co byl zůstavitel upoután na lůžko, byla z jeho účtu přes mobilní aplikaci George převedena částka 1 132 000 Kč na účet společnosti Úsměv pro Seniory. Převod byl opatřen komentářem „za dobrou a kvalitní práci při posledním odchodu".

17. května 2024, kdy byl zůstavitel v preterminálním stavu, proběhl další převod — 2 232 250 Kč opět na účet Úsměv pro Seniory, tentokrát s komentářem „moniko děkuji závěť jsem nestihl ale takhle poděkuji". Zůstavitel zemřel o čtyři dny později, 21. 5. 2024.

Soud konstatoval, že je zcela vyloučeno, aby zůstavitel v kontextu zdravotního stavu tyto převody provedl samostatně. Od 12. 5. 2024 byl upoután na lůžko a od 16. 5. 2024 byl jeho stav preterminální — komunikace pacienta byla velmi obtížná. Policie zdokumentovala, že k převodům bylo použito mobilní aplikace přes telefon zůstavitele. Osoba, která 15. 5. 2024 provedla zvýšení limitů na bankovním účtu, užila bankomat České spořitelny na ul. Budínova a současně vybrala 50 000 Kč v hotovosti. Kamerový záznam se vzhledem k časové prodlevě nepodařilo získat.

Co řekl soud

Obvodní soud pro Prahu 9 (sp. zn. 80 C 96/2024) rozhodl, že Vorlíčková je povinna zaplatit žalobkyni (dceři zůstavitele) částku 3 614 250 Kč s úrokem z prodlení 12,75 % ročně a náklady řízení 369 891,90 Kč.

Soud konstatoval, že Vorlíčková se obohatila na úkor zůstavitele, resp. jeho univerzální právní nástupkyně. Převzetí hotovosti ve výši 250 000 Kč Vorlíčková sama potvrdila. Převod 3 364 250 Kč z účtů zůstavitele odůvodnila údajnou darovací smlouvou — tu však nikdy nepředložila.

Soud aplikoval §2067 odst. 1 občanského zákoníku: „Není možné uzavřít platnou darovací smlouvu, kterou je obdarována osoba, která provozuje zařízení, kde se poskytují zdravotnické nebo sociální služby, anebo osobě, která takové zařízení spravuje nebo je v něm zaměstnána." Vorlíčková poskytovala zůstaviteli pečovatelské služby 8 let před jeho smrtí — jakákoliv darovací smlouva by tedy byla ze zákona neplatná.

Soud dále zdůraznil, že Vorlíčková je „profesionálkou v oblasti sociálních služeb" a jako taková měla vědět, že přijímání majetkových transakcí od klienta, na němž je závislý, je nepřípustné. Etický kodex pečovatelské služby, který její společnost vydala, výslovně zakazuje přijímání darů od klientů.

Policie případ odložila

Usnesením Policie ČR ze dne 17. 2. 2025 byla odložena trestní věc podezření ze spáchání zločinu podvodu podle §209 trestního zákoníku. Policie v usnesení konstatuje, že finanční prostředky z bankovního účtu zůstavitele byly převedeny na účet společnosti bez vědomí a jakéhokoliv účastenství Vorlíčkové (dle její výpovědi). Přesto policie došla k jednoznačnému závěru, že zůstavitel nemohl finanční převody zrealizovat sám — ale nezahájila trestní stíhání z důvodu nedostatku důkazů.

Dcera zůstavitele (žalobkyně) sice respektuje stanovisko orgánů činných v trestním řízení, ale „její silné pochybnosti však zůstávají" — finanční převody nebyly oprávněné ani zákonné, i když nebyly kvalifikovány jako trestné.

Pravomocné odsouzení za podvody na další seniorce

Monika Vorlíčková byla navíc pravomocně odsouzena za podvod podle § 209 trestního zákoníku, a to na další seniorce (nar. 1947), o kterou jako pečovatelka pečovala. Obvodní soud pro Prahu 9 (rozsudek ze 17. 6. 2025, sp. zn. 2 T 15/2025) vzal za prokázané, že do žádosti o příspěvek na péči uvedla bez vědomí a souhlasu poškozené nejprve číslo svého soukromého účtu a poté účet své firmy Úsměv pro seniory s.r.o. — a dávky příspěvku na péči a na mobilitu určené poškozené si v období leden 2022 až duben 2023 nechávala posílat a ponechala si je (celkem 132 570 Kč). Od téže poškozené navíc v listopadu 2022 vylákala půjčku 40 000 Kč „na podnikatelský projekt" — ačkoli sama byla v insolvenci a věděla, že nové závazky přijímat nesmí. Peníze nevrátila a přestala komunikovat.

Soud jí uložil 18 měsíců odnětí svobody podmíněně s maximální zkušební dobou 5 let, zákaz činnosti v pečovatelských, zdravotních a sociálních službách (včetně jejich provozování) na 5 let a povinnost nahradit poškozené škodu 169 490 Kč. Odvolání Vorlíčkové Městský soud v Praze dne 10. 9. 2025 zamítl jako „zcela nedůvodné" (sp. zn. 44 To 245/2025) — rozsudek je pravomocný od 10. 9. 2025. Odvolací soud zdůraznil, že „zneužila maximální důvěry poškozené" — osoby vysokého věku a nepohyblivé — a že snahu vše zatajit projevila i zničením dopisu Úřadu práce o vyplácených příspěvcích, který poškozené roztrhala a vyhodila. Redakce má obě soudní rozhodnutí k dispozici; s ohledem na ochranu soukromí poškozené je nezveřejňujeme.

Tento pravomocný rozsudek potvrzuje vzorec chování — zneužívání důvěry a finanční závislosti seniorů v její péči.

DETEKTIVNÍ PARTA zasahuje

DETEKTIVNÍ PARTA se zapojila do vymáhání pohledávky. Společně se soudním exekutorem Martinem Bartošem jsme navštívili prodejnu potřeb pro důchodce, kterou Vorlíčková provozuje, a zabavili tam věci v odhadované hodnotě 100–200 tisíc Kč.

Druhou adresu — nemovitost, kde Vorlíčková dříve bydlela se svým manželem, se kterým se mezitím rozvedla — vypátrala DETEKTIVNÍ PARTA a předala ji soudnímu exekutorovi. Při následném zásahu, u kterého jsme byli, tam bylo zabaveno zlato, jízdní kolo a další majetek. Po další adrese, kde má Vorlíčková údajně majetek, stále pátráme.

Kontext: dluhy, insolvence a úvěr oběti

Ze spisu vyplývá, že Vorlíčková měla v minulosti řadu dluhů — přihlášené pohledávky v insolvenci činily 4 336 757,55 Kč. V době, kdy zakládala společnost Úsměv pro Seniory (říjen 2020) a začala pečovat o pana Stanislava jako podnikatelka, byla sama v insolvenci. Soud konstatuje: „Není nepravděpodobné, že žalovaná již delší dobu plánovala zmocnit se prostředků zůstavitele."

Zůstavitel mezitím uzavřel nevýhodnou úvěrovou smlouvu se společností Finemo na celkovou výši 3 850 020 Kč — úvěr zajištěný jeho nemovitostí. Motivace k uzavření tohoto úvěru zůstává nevysvětlená. Prostředky z úvěru ležely na účtu a nebyly nikdy využity, přičemž pohledávka Finemo narostla na 5 618 944,67 Kč.