TISKOVÁ ZPRÁVA

Investigativní spolek Detektivní Parta provedl v srpnu tohoto roku experiment, jehož cílem bylo zjistit bezpečnostní a kognitivní schopnosti vicepremiéra, ministra zahraničí a člena Bezpečnostní rady státu, Petra Macinky.

Místopředseda vlády a ministr zahraničí Petr Macinka nenaletěl Detektivní Partě, ale svému vlastnímu egu a touze po pozornosti. Má přístup k nejtajnějším zprávám státu, přitom prokázal nekompetentnost, nezodpovědnost a obrovský hazard. Lze ho vnímat i jako vážné ohrožení bezpečnosti republiky. Komu příště naletí? Rusům? Skutečným atentátníkům? Co komu prozradí, čemu se příště vystaví?

Stručně: Petr Macinka svým chováním a podrazem ochranky ohrozil nejen sám sebe, ale i své okolí. S touhou po slávě vypekl Ochrannou službu, obešel její bezpečnostní protokoly a šel natáčet s maskovaným a policií neidentifikovaným člověkem, kterého přitom již dříve (pod jeho skutečnou identitou) slíbil poslat do kriminálu.

Navíc kvůli Macinkovu selhání došlo k natáčení v místnosti s atrapami několika zbraní a výbušniny. A řadou lidí schovanou za závěsem. Skutečný zločinec by mu snadno mohl ublížit. I když tvrdí, že o všem věděl, důkazy ho usvědčují. Průměrně mediálně gramotná osoba by poznala, o co jde a nevystavila by se takovému obrovskému riziku.

Pod smyšlenou identitou „Thomas Paukner“ pozvala předsedu strany Motoristé sobě na rozhovor. Toto pozvání proběhlo z e-mailu na doméně pauknermedia.cz, která prokazatelně patří členovi Detektivní Party, Vojtěchu Pšenákovi - tato skutečnost proběhla v několika médiích a je dohledatelná ve 20 vteřinách.

Vicepremiér na e-mail odpověděl v řádu hodin, pozvání přijal a požádal o komunikaci na šifrované platformě Signal, aby nám mohl sdělit důvěrné informace. Na této platformě nám vzápětí napsal informaci o tom, že je chráněnou osobou a je pro něj problém se volně pohybovat. Následně však ujistil „Thomase“, jehož skutečnou identitu sám neznal, že své ochrance neřekne kam jde a pokusí se zajistit, aby nebyla vůbec přítomna.

Zdá se, že by ho mohl snadno nalákat i skutečný atentátník či jakýkoli jiný člověk, který by mu chtěl beztrestně ublížit. Mohlo dojít k ohrožení nejen ze zákona chráněné osoby, tak i jeho doprovodu.

Na platformě jsme s ním vedli krátkou konverzaci, mmj. o vrtulníku Čestmír, při které se vyjadřoval k Dárku pro Putina.

První termín natáčení, tedy 18. 8., odřekl na poslední chvíli, protože prý Juchelka zdržel Schillerovou a večer musí jít ke Xaverovi. V náhradní termín v pátek 21. 8. ovšem do studia opravdu dorazil, přičemž před jeho příchodem nedošlo k žádné prohlídce prostor a jediného člena Ochranné služby, který s ním přišel, poslal po pár vteřinách pryč.

Ve studiu jej uvítal „Thomas“ - muž v mikině a kukle, kterému nebylo vidět do obličeje a šlo o našeho kolegu Vojtu. Ve studiu se také v tu chvíli nacházelo několik maket střelných zbraní a věrohodná atrapa nástražného výbušného systému viditelně připevněná pod stolem, u kterého ministr seděl. Dále v místnosti byly i další osoby, schované za závěsem.

Ačkoli se den před plánovaným vydáním tohoto videa ministr na FB sám přihlásil k účasti na rozhovoru s tvrzením, že o tom věděl, dle našeho názoru jde o pokus o damage control. Po dobu rozhovoru ani po něm ministr nepojal podezření a přibližně ještě týden po něm „Thomasovi“ sám od sebe napsal na šifrované platformě Signal.

Také se hodí podotknout, že dané natáčení proběhlo 21. srpna; k ministrovu „přiznání se“ a přihlášení k tomu, že „o tom věděl“ došlo až 2. září. A konečně, i pokud by věděl, že nejde o pravého Pauknera, sám označil kolegu Pšenáka za někoho, kdo patří do vězení. Těžko tak lze věřit, že to věděl a seděl s ním bez ochranky v místnosti.

Celý experiment byl vedený tak, aby bylo pro průměrně mediálně gramotnou osobu snadné rozpoznat, o co jde. „Thomas Paukner“ ministra nijak nežádal o to, aby přišel bez ochranky nebo aby obcházel bezpečnostní pravidla. S tím přišel z vlastní vůle sám pan Macinka.