V srpnu 2026 jsme provedli experiment, jehož cílem bylo prověřit bezpečnostní a kognitivní schopnosti vicepremiéra, ministra zahraničí a člena Bezpečnostní rady státu Petra Macinky. Pod smyšlenou identitou „Thomas Paukner“ jsme ho pozvali na rozhovor. Předseda Motoristů odpověděl během pár hodin, sám navrhl přesun z e-mailové komunikace na šifrovaný komunikační nástroj Signal, kdy nám zaslal své soukromé telefonní číslo, sám napsal, že své ochrance neřekne, kam jde - a nakonec seděl ve studiu, které nikdo neprohlédl, u stolu s viditelně připevněnou atrapou výbušného systému, naproti muži v kukle, jehož skutečnou identitu neznal.
- 6. 8. 2026, 20:34
Z e-mailu na doméně pauknermedia.cz - která prokazatelně patří členovi DETEKTIVNÍ PARTY Vojtěchu Pšenákovi a dá se to dohledat za 20 vteřin - posíláme ministrovi pozvánku na rozhovor s „Thomasem Pauknerem“.
- 6. 8. 2026, 21:44
Macinka odpovídá za hodinu a čtvrt: „Jasne, rad vam pomuzu pri etablovani vaseho noveho media. Fandim vam…“ Ještě týž večer domluven termín a předána adresa studia.
- 6. 8. 2026, 22:33
Sám žádá o přesun na Signal: „mam jednu drobnost, co asi nechceme psat po mailu…“
- 7. 8. 2026
Ta „drobnost“: je chráněnou osobou a všude s ním musí chodit policejní ochranka. Ujišťuje ale, že to „nenahlásí“ a člověka zkusí nechat aspoň přede dveřmi. S tím přišel sám - „Thomas“ ho o nic takového nežádal.
- 18. 8. 2026
První termín na poslední chvíli ruší - „Juchelka zdržel Schillerovou“ a večer musí jít ke Xaverovi.
- 21. 8. 2026, 17:00
Do studia opravdu dorazil. Žádná prohlídka prostor. Jediného člena ochranky posílá po pár vteřinách pryč. Vítá ho „Thomas“ - muž v mikině a kukle. Ve studiu: makety zbraní, atrapa výbušného systému pod stolem a další osoby schované za závěsem.
- 29. 8. 2026
Týden po natáčení se „Thomasovi“ sám připomíná na Signalu a ptá se, jestli mu „stihne udělat reklamu“.
- 2. 9. 2026, 17:37
Po dlouhé době to prokoukl: den před plánovaným vydáním videa se na Facebooku sám přihlašuje k rozhovoru („Zakuklený pan Pšenák se sice snažil vypadat jako Thomas Paukner…“) s tvrzením, že o všem věděl.
- 3. 9. 2026, 16:00
Zveřejňujeme kauzu - trailer, tiskovou zprávu a důkazy.
Experiment, který šlo prokouknout za 20 vteřin
Celý experiment byl vedený tak, aby bylo pro průměrně mediálně gramotnou osobu snadné rozpoznat, o co jde. Doména pauknermedia.cz prokazatelně patří členovi DETEKTIVNÍ PARTY Vojtěchu Pšenákovi - psala o tom média a dohledat se to dá během 20 vteřin. „Thomas Paukner“ je postava, kterou v létě 2026 řešily sociální sítě i redakce. Ministr zahraničí, který denně pracuje s citlivými informacemi, si neověřil vůbec nic.
E-mail: domluveno za jeden večer
Vše podstatné se odehrálo během jediného večera 6. srpna. Pozvánka přišla ve 20:34, ve 22:33 měl Macinka domluvený termín, adresu studia a sám si řekl o přesun na šifrovanou platformu.
Signal: „Ochrance to nenahlásím“
Na Signalu přišla ta „drobnost, co asi nechceme psát po mailu“: Macinka je od 15. 12. 2025 ze zákona chráněnou osobou a všude s ním musí chodit policejní ochranka. Neznámému člověku, se kterým si psal jeden den, rovnou slíbil, že to „nenahlásí“ - protože „to byste tam měli manévry“ - a že ochranku zkusí nechat aspoň přede dveřmi. Nikdo ho o to nežádal. Přišel s tím sám.
„Neudelam to samozrejme tak, ze bych to ‚nahlasil‘ (to byste tam meli manevry), ale jeden clovek tam asi se mnou bude muset byt. Zkusim ho nejak nechat aspon prede dverma…“
Petr Macinka „Thomasi Pauknerovi“, jehož identitu neznal - Signal, 7. 8. 2026
V konverzaci rozebíral i sbírku Dárek pro Putina a její generátory pro Ukrajinu za 140 milionů.
Studio: kukla, makety zbraní a atrapa výbušniny
V pátek 21. 8. v 17:00 vicepremiér dorazil do studia v centru Prahy. Před jeho příchodem neproběhla žádná prohlídka prostor. Jediného člena Ochranné služby, který s ním přišel, poslal po pár vteřinách pryč. Uvítal ho „Thomas“ - náš kolega Vojta v mikině a kukle, kterému nebylo vidět do obličeje. V místnosti se v tu chvíli nacházelo několik maket střelných zbraní - dvě z nich přímo v dosahu moderátora - a věrohodná atrapa nástražného výbušného systému viditelně připevněná pod stolem, u kterého ministr seděl. Další osoby byly schované za závěsem.
Po dobu rozhovoru ani po něm ministr nepojal žádné podezření. Ještě týden po natáčení „Thomasovi“ sám od sebe psal na Signalu.
„Já o tom věděl“ - až den před vydáním
Natáčení proběhlo 21. srpna. Macinka to nakonec po dlouhé době prokoukl - a 2. září v 17:37, den před plánovaným vydáním videa, se k rozhovoru sám přihlásil na Facebooku:
„Politik udělá ve funkci tisíce rozhovorů. Některé jsou zajímavé, jiné ani moc ne. Jeden takový mám za sebou a měl by asi vyjít brzy. Zakuklený pan Pšenák se sice snažil vypadat jako Thomas Paukner, ale i tak by ty jeho ‚vysportované‘ obrysy a typický kňouravý projev nepoznal jen člověk úplně slepý a hluchý. Láhev rumu, kterou mi dal, ale vypiju na jeho počest a těším se, že bude volit Motoristy, jak sliboval. 🤣🙈“
Petr Macinka - Facebook, 2. 9. 2026 v 17:37
Jenže: natáčení proběhlo 21. srpna a tenhle příspěvek přišel až 2. září - téměř dva týdny poté, co ministr celou dobu „Thomasovi“ dál psal na Signalu a ptal se, kdy rozhovor vyjde. Podle nás jde o pokus o damage control. A i kdyby opravdu věděl, že nejde o pravého Pauknera: sám dříve označil kolegu Pšenáka za někoho, kdo patří do vězení. Těžko věřit, že by s ním vědomě seděl v místnosti bez ochranky.
Vyjádření Dárku pro Putina
„Já si na ten telefonát moc dobře pamatuju - přišlo mi už tehdy zvláštní, že ministr zahraničí „lobbuje“ za nákup u člověka, kterého prezentoval jako svého známého. Z logiky věci - abychom byli mimo jakékoli podezření, že nákup někdo ovlivňoval - jsme k tomu přistoupili přes jednoduchý klíč: cena + dostupnost. A dělal to separátní tým. Generátory a topidla nám nabízely vysoké desítky firem a opravdu nebyl důvod ani čas kohokoli aktivně oslovovat.
Mimochodem - část věcí jsme kupovali v České republice - to bylo zboží, které na Ukrajině nebylo dostupné. Asi polovinu zboží jsme nakoupili přímo na Ukrajině - to procesoval Nadační fond Serhije Prytuly, se kterým dlouhodobě spolupracujeme - oni totiž měli detailní poptávku a všechno se vlastně nakupovalo na míru. To je dost důležitá věc - ano, rozvezli jsme velké množství „malých generátorů“ do rodin - mimo jiné přes Sdružení vojenských kaplanů města Kyjeva. Ale ty největší peníze jsme utráceli za obří generátory - velmi složitě dostupné - které jsou dnes součástí ukrajinské energetické sítě a jsou v podstatě energetická záloha. Část zboží pochází i z Německa - především velké kogenerační jednotky, které umí z plynu vyrábět elektrickou energii a teplo. Některé tyhle jednotky se teprve budou transportovat na Ukrajinu tak, aby byly zapojeny, než začne topné období.
Celkem jsme utratili přes 200 milionů korun a teď dáváme dohromady podrobný report o tom, kde ty peníze skončily. Chceme ho zveřejnit dřív, než začne zima.“
Martin Ondráček, Dárek pro Putina
Nejde o selhání ochranky. Jde o selhání vicepremiéra.
Ochranná služba se řídí přáním a pokyny ministra. Tohle je bezprecedentní selhání vicepremiéra, který se pro vlastní touhu po slávě vystavil enormnímu bezpečnostnímu riziku. Jako ústavní činitel a jedna z nejmocnějších osob v zemi tím neohrozil jen sebe, ale bezpečnost státu.
Celá tisková zpráva →